elingua

Denní pomaturitní studium

Školní rok 2017/2018

+420 577 222 067

 
Přejete si zasílat novinky školy?
 

Certifikace

logo-AJŠA

logo-ESOL

Reference
DomůRozhovory, příběhy, vzpomínkyJe fajn mít kam jít

Je fajn mít kam jít

ZuzkaSympatická holka s podmanivým úsměvem. A také studentka JŠ Lingua. A nutno dodat, že úspěšná. Určitě i díky tomu, že při studiu angličtiny, tak jako při všem, co dělá, se řídí osvědčeným moudrem: „Když člověk chce, tak všechno jde.' Seznamte se: Zuzka Bartošová - nová tvář Lingua.

 

Zuzko, ty ses dostala k angličtině - jako mnoho dívek z Čech a Moravy - nejprve na brigádě v zahraničí. U tebe padla volba na Velkou Británii. Co jí předcházelo?

Po střední škole jsem pracovala v jedné firmě, kde se používala hlavně němčina. Ta mi ale moc nešla, nedomluvila jsem se po telefonu ani e-mailem, byla to katastrofa :-). Proto jsem si řekla, že toho nechám a zkusím to raději s angličtinou. Chtěla jsem někam vycestovat a přitom se naučit jazyk. Zavolala jsem si do agentury zprostředkující brigády v zahraničí. Nejdříve jsem uvažovala o Americe, ale v agentuře mi rovnou řekli, že se svou začátečnickou angličtinou se tam nedostanu. Tak jsem si na doporučení přátel vybrala Velkou Británii. No a dva měsíce po tom telefonátu jsem vycestovala.

 

Kam konkrétně a za jakou prací?

Do Skotska. Vzala jsem nabídku au-pair, protože mne velice baví práce s dětmi. Rodina, která si mě vybrala, žila na venkově poblíž malé vesničky mezi Glasgowem a Stirlingem ve středním Skotsku. Hlídala jsem dvě děti. Starší holce bylo tehdy jedenáct, jejímu mladšímu bráškovi osm. Taky jsem měla na starosti jejich pejska.

 

Do Skotska jsi přijela s minimální znalostí angličtiny. Jak ses zpočátku domlouvala s domácími?

Počítali s tím, že nebudu moc mluvit anglicky. Přesto bylo úžasné, jak mně přijali. Když jsem k nim přijela, čekali na mně s přivítací kartičkou napsanou napůl v angličtině a napůl v češtině. S angličtinou mi hodně pomáhali. Dokonce si kvůli mně koupili anglicko-český slovník. Listovali jsme v něm spolu pokaždé, když mi chtěli něco vysvětlit. Mluvili na mě pomalu, zřetelně. Když jsem něčemu nerozuměla, tak mi to názorně předvedli.

 

Jak vypadal tvůj běžný pracovní den?

Ráno vstát, nachystat dětem snídani a oběd, odvézt je do školy. Pak domácí práce. Odpoledne jsem děti vyzvedla ze školy a rozvezla je ještě do kroužků. Když jsem měla pár hodin volno, setkávala jsem se s kamarádkami, které tam také pracovali jako au-pair, nebo jsem chodila ven s pejskem. Ale hodně času jsem trávila s dětmi. Jejich rodiče byli dost zaneprázdněni. Oba pracovali pro BBC. Pan domácí skládal muziku. Pracoval sice doma, ale byl neustále zavřený ve svém studiu, které si tam zřídil. Jeho paní dělala dokumentární filmy o přírodě, z práce přijížděla většinou až večer kolem sedmé hodiny.

 

Jak na holku z Moravy zapůsobila skotská krajina?

Musím říct, že skotská „countryside' na mě udělala silný dojem hned, jak jsem přijela. Přímo ze zahrady mých domácích byl úžasný výhled na hory Campsie Fells. Zrovna zapadalo slunce, byla to úchvatná scenérie. Ve Skotsku je opravdu kouzelná příroda, zvláště hory jsou tam všude nádherné.

 

Zbyl ti čas i na nějaký kurz angličtiny?

S domácími jsem se domluvila, že budu dvakrát týdně dopoledne chodit do kurzu. Jezdila jsem do Stirlingu na angličtinu pro cizince. Pro au-pair byl tento kurz zdarma. Vedli jej velice příjemní učitelé. Všichni jsme byli začátečníci, společně jsme se prokousávali angličtinou. Potkala jsem tam spoustu zajímavých lidiček z různých zemí, třeba z Polska, z Číny nebo z Afghánistánu.

 

Jak dlouho jsi pracovala jako au-pair?

Čtyři a půl měsíce. Pak jsme i s mým přítelem dostali jinou pracovní nabídku. Ta přišla přes jednu Slovenku, s níž jsem se ve Skotsku skamarádila. Rodina, ve které pracovala jako au-pair, měla příbuzné v Aberdeenu, to je taky ve Skotsku, ale severněji než Stirling. No a ti hledali někoho na hlídání domu. Byla to pro nás výzva, kterou nešlo odmítnout

 

Do jaké rodiny jste se dostali tentokrát?

Nová rodina byla taky moc fajn. Paní domu byla dokonce známá skotská zpěvačka a herečka Fiona Kennedy. Její manžel je majitelem továrny na zpracování ryb. U nich jsme, jak už jsem řekla, neměli na starosti malé děti, ale velký dům se zahradou. A také čtyři domácí mazlíčky, pejsky plemene Jack Russell Terrier. Ti nám dali občas pěkně zabrat. Ale tato práce mi nakonec přišla ještě lepší než au-pair, protože byla flexibilnější, většinou jen na dopoledne. Pak nám zbylo víc času na školu, na cestování a poznávání pravé skotské kultury.

 

Co všechno jste si stihli prohlédnout?

Hlavně samotný Aberdeen a jeho okolí. Úžasným zážitkem byl pro mě výlet k ruinám středověkého hradu Dunnottar Castle. Tato pevnost se tyčí na příkrém útesu na pobřeží Severního moře, je to scéna jako z pohádky. Navštívili jsme také hlavní město Skotska Edinburgh a tamní Holyrood Park, krásný kus přírody přímo uprostřed města, s jezírky, roklemi a skalními útesy. No a ke Skotsku neodmyslitelně patří jezero Loch Ness, které jsme na svých toulkách Skotskem určitě nemohli vynechat. Obávanou jezerní příšerku „Nessie' jsme ale nepotkali :-).

 

        

 

Celkově jsi strávila na skotské půdě rok a půl. Cítila jsi u sebe za tu dobu pokrok v angličtině?

Musím říct, že nejvíc jsem z angličtiny pochytila za ty čtyři měsíce, co jsem byla jako au-pair u dětí. Pak už jsem byla díky příteli opět v kontaktu s češtinou, takže pokroky v angličtině byly trochu pomalejší. V Aberdeenu jsme také chodili do kurzu pro zahraniční studenty, který jsme si platili sami. V té době už jsem pokročila z úrovně „elementary' na „pre-intermediate'. Co se týká stylu výuky, tak tam se třeba nevyučovala systematicky gramatika, člověk se učil spíš mluvením.

 

Po návratu ze Skotska jsi angličtině zůstala nadále věrná. Přihlásila ses do jednoletého kurzu angličtiny s denní výukou v jazykové škole Lingua ve Zlíně. S jakým cílem?

Mojí motivací bylo zdokonalit si hlavně gramatiku a psaní, protože ve Skotsku jsme opravdu jen mluvili. A to mluvení samotné nestačí. Věděla jsem, že mám mezery v gramatice. Teď po několika měsících už cítím ten rozdíl. Tady ve škole se to s mojí gramatikou opravdu hodně zlepšilo. No a můj nejbližší cíl je udělat si mezinárodně uznávanou zkoušku, cambridgeský certifikát FCE.

 

Doporučila bys tento typ studia i jiným?

Rozhodně bych jej doporučila všem, kteří se chtějí naučit pořádně anglicky. Protože to intenzivní studium, to znamená dvacet hodin angličtiny týdně, je opravdu o něčem jiném, než výuka na střední škole nebo chození do kurzu jednou či dvakrát týdně. Kromě intenzity je výhodou i to, že se vám zde „neplete' více předmětů, můžete se plně soustředit jen na ten jazyk. No a velkým plus je určitě skvělý kolektiv. Taky je fajn, že ve třídě máme ve výuce i zahraničního lektora, rodilého mluvčího. Jelikož je z Austrálie, mohli jsme se díky němu dozvědět zase něco zajímavé o jiných kulturách.

 

Co děláš, když zrovna nestuduješ angličtinu? Jakým koníčkům se věnuješ?

Je toho spousta. Ráda jezdím na vodu, fotím, hraji na kytaru, zpívám. No a jak už jsem zmínila, ráda pracuji s dětmi. V létě jezdím jako vedoucí na stanové tábory v přírodě. Přes školní rok pracuji na částečný úvazek na Domě dětí a mládeže v Uherském Brodě, kde vedu různé kroužky, např. internetové kluby. Taky občas moderuji různé akce. No a časem se možná přidá i výuka angličtiny.

 

Tvá oblíbená hudba, interpret? 

Spoustu let už poslouchám americkou kapelu The Smashing Pumpkins. Mám také ráda americkou písničkářku Beth Nielsen Chapman. Má pohodovou hudbu ve stylu country, zpívá v pěkné srozumitelné angličtině. Rovněž jsem si oblíbila skotské folklorní písně, v nichž se kromě angličtiny objevuje i skotská gaelština. K této muzice jsem si získala vztah i díky mé bývalé domácí, paní Fioně Kennedy, která je ve Skotsku velmi uznávanou představitelkou tohoto žánru.

 

Prozradíš nám své plány do budoucna? Bude angličtina také jejich součástí?

Určitě bude. Plánuji zase vycestovat, trochu si angličtinu ještě upevnit, nezapomenout ji jen tak po zkouškách. Po návratu určitě jazyk využiji. Chtěla bych taky vést nějaké kurzy nebo si najít práci, při které je potřebná angličtina.

 

Co bys popřála jazykové škole Lingua k jejím kulatinám?

Aby byla tak skvělá, jako je teď. Přeji jí spoustu dalších studentů, kteří úspěšně složí zkoušky. Ať je tady s námi spoustu dalších let, protože je fajn mít kam jít.

 

Děkujeme za rozhovor.

 

 

(text zpracovala Miriam Cekotová, foto: JŠ Lingua a archiv Z.Bartošové)


nahorutisk stránky
 

ADRESA
A KONTAKT
   

ADRESA

nám. T. G. Masaryka 2433
760 01 Zlín

 

EMAIL

info@elingua.cz

 

TELEFON

+420 577 222 067

 
 
 

Naše služby

Jednoleté denní pomaturitní studium

Kurzy pro veřejnost

Programy pro děti a mládež

Firemní kurzy

Jednodenní semináře a workshopy

Individuální vyuka a malé skupiny

Překlady a tlumočení

Pro veřejnost

O škole

Challenge / Newsletter Lingua

Napsali o nás

Reference

Fotogalerie

Videoprezentace

Kariéra - Jobs

Napsali o nás

Pro studenty

Bonusy pro studenty JŠ Lingua Zlín

Zařazovací testy

Souhrn kurzů a služeb

Proč studovat v JŠ Lingua Zlín

Principy výuky v JŠ Lingua Zlín

Kodex kvality

Vaše dotazy

Spojení

Kontakty

Lingua Zlín na Facebooku

Obchodní podmínky